Josef – zachránce Egypta

Detailní popis produktu

Při čtení biblických příběhů vznikala rčení, o kterých dnes už mnozí neví, kam je zařadit. Patří mezi ně „hubený jako sedm hladových let“, nebo jméno „Putifarka“, což je označení pro ženu svůdnici. Vztahují se k napínavému příběhu o Josefovi, synu patriarchy Jákoba, kterého žárliví bratři prodali jako otroka do Egypta.

Josef byl jedenáctý syn patriarchy Jákoba a byl mu v jeho stáří zdrojem radosti. Jákob mu udělal pestrý plášť, který v té době nosili jen králové. Bratři mu záviděli jeho výsadní postavení v rodině. Jednou měl Josef zvláštní sen, který vyprávěl svým bratřím. Zdálo se mu, že s nimi váže snopy obilí. Vtom jeho snop povstal, snopy bratří jej obcházely a klaněly se mu. Měl také sen, kdy se mu klanělo slunce, měsíc a jedenáct hvězd. Otec Jákob jej napomenul: „Chceš říct, že já, matka a bratři se ti budeme klanět?“ Jákob však cítil, že oba sny pro něj něco znamenají.

Bratři za to Josefa nenáviděli ještě více a rozhodli se, že se ho zbaví. Brzy se jim naskytla příležitost, když pásli stáda daleko od domova. Otec, který nic netušil, poslal Josefa za nimi, aby se podíval, zda je vše v pořádku. Jakmile ho bratři v dálce zahlédli, smluvili se, že ho zabijí. Jen nejstarší Ruben se postavil proti, a tak Josefa hodili do vyschlé studny. Ruben doufal, že ho později vytáhne a zachrání. Bratři však Josefa v jeho nepřítomnosti prodali kolemjdoucí karavaně, která ho s dalšími otroky odvlekla do Egypta. Bratři po návratu sdělili otci, že Josefa roztrhala dravá zvěř.

Zvláštní cesty

V Egyptě Josefa koupil velitel faraonovy stráže Putifar. Brzy si všiml, že cokoliv Josef dělá, všechno se mu daří. Oblíbil si ho a ustanovil správcem domu a veškerého majetku. Díky Božímu požehnání, které provázelo Josefa, se Putifarův majetek utěšeně rozrůstal. Josef byl schopný, mladý muž, a proto není divu, že se zalíbil Putifarově ženě. Den co den se jej snažila svést, ale Josef ji vždy rázně odmítl. Pomsta za její pokoření nedala na sebe dlouho čekat. Po křivém obvinění skončil Josef mezi královskými vězni čekajícími na soud a ortel. Ten se zpravidla konal při oslavách a podle nálady vladaře.

Také velitel vězení si ho brzy oblíbil. Nejprve mu svěřil vězně a pak i celou správu vězení. V té době se dostali do vězení i faraonův pekař a číšník. Jednou si Josef všiml, že oba něco trápí. Dozvěděl se, že měli sen, který je vyděsil. Řekl jim: „Jen Bůh vám může vyložit, co vaše sny znamenají.“ Číšník vyprávěl: „Ve snu jsem viděl vinnou révu se třemi výhonky, které vypučely, rozkvetly, ukázalo se zralé víno, které jsem vymačkal a nesl faraónovi.“ Josef mu odpověděl: „Za tři dny ti faraon udělí milost.“ A dodal: „Když mu budeš opět nalévat víno, řekni mu o mně, že jsem zde nespravedlivě uvězněný.“ Pak vyprávěl svůj sen i pekař. Zdálo se mu, že nesl na hlavě tři koše s pečivem. Na horní koš slétli ptáci a vše vyzobali. Josef mu nerad sdělil, že za tři dny bude pověšen. Obojí se naplnilo. Číšník však na Josefa zapomněl a on zůstal ve vězení.

V Božích rukou!

Jedné noci měl i faraon podivné sny a byl jimi velmi zneklidněn. Hned ráno zavolal vykladače, ale nikdo jeho snům nerozuměl. Tehdy si číšník vzpomněl na Josefa. Faraon ho dal ihned zavolat. Nedůvěřivě se zeptal, zda vykládá sny. Josef řekl: „Já ne, ale Bůh ti může sdělit, co znamenají.“ Faraon tedy vyprávěl: „Zdálo se mi, že z Nilu vyšlo sedm neobvykle statných a krásných krav a klidně se začaly pást. Pak z Nilu vyšlo sedm vyhublých krav, které sežraly ty tučné krávy, a přesto zůstaly stejně vyhublé. V dalším snu jsem viděl stébla obilí, ze kterých vyrůstalo sedm klasů. Vzápětí ze země vyrůstalo sedm klasů bez zrní, které zadusily obilí s plnými klasy.“ Josef mu odpověděl: „Oba sny mají stejný význam a Bůh ti jimi oznamuje, že v Egyptě bude nejprve sedm let velmi úrodných a pak sedm let neúrodných. Zemi postihne hladomor. Bůh ti dal sny dvakrát, aby tě ujistil, že tato období přijdou velmi brzy. Proto hned vydej nařízení, že se bude sedm let od všech obyvatel Egypta vybírat pětina ze všeho, co se urodí. Najdi zkušeného a rozumného muže, který by řídil nákup obilí a dohlížel na výběrčí. Ať úrodu shromáždí do dobře hlídaných skladů a v době hladu ji bude lidem prodávat. Jedině tak můžeš předejít katastrofě, která zemi čeká.“

Pohanský faraon žasl nad těmi slovy a řekl: „Jen těžko bychom hledali muže, v němž je duch Boží, jako je v tobě.“ Hned Josefa ustanovil správcem, na znamení hodnosti mu dal svůj prsten, královský plášť, zlatý řetěz a vůz, aby se mohl po celé zemi rychle pohybovat. Dal mu nové jméno Safenat Paneach, což se překládá „zachránce světa“ a také mu vybral manželku. V celé zemi měl Josef úctu i respekt.

Kruh se uzavírá

Josef shromáždil v úrodných letech tolik obilí, že se již nedalo ani počítat. Narodili se mu také dva synové Manases a Efraim. Pak přišlo sedm neúrodných let. Královské sýpky se otevřely a lidé zblízka i zdáli přijížděli nakoupit obilí. Josef na vše dohlížel. Jednoho dne zahlédl mezi nakupujícími i svých deset bratrů. Hned se mu vybavil obraz, jak ho nemilosrdně prodali karavaně. Ale nedal se jim poznat. Chtěl zjistit, zda jsou stále tak krutí. Bratři nechápali, proč s nimi jedná tvrdě a má podivné otázky. Proč jim nevěří a myslí si, že jsou vyzvědači. Dokonce si jako důkaz žádal přivést nejmladšího bratra Benjamina, o kterém mu vyprávěli. Ubezpečovali ho, že jsou jen jeho otroci, kteří přišli nakoupit potravu. A klaněli se mu až k zemi. V tu chvíli si Josef vzpomněl na své dávné sny. Ale nedal nic znát a trval na svém. Jednoho bratra ponechal ve vězení jako rukojmí, ostatní mohli odejít domů i s obilím. Po návratu bratři vše pověděli svému otci Jákobovi. Ten se však bál Benjamina pustit, kdo ví, zda by se s ním ještě někdy shledal.

Brzy dovezené obilí spotřebovali a nezbývalo než jít opět do Egypta. Jákob stál před těžkým rozhodnutím: buď pustí Benjamina, nebo všichni zemřou hlady! Nakonec přes všechnu úzkost souhlasil. Po příchodu do Egypta jim správce oznámil, že si chce Benjamina v Egyptě nechat. Bratrům leknutím vyschlo v krku. Jen Juda, který býval iniciátorem všeho zlého, se osmělil: „Dovol, prosím, abych zde zůstal v otroctví já, ale Benjamina propusť domů, otec ho velmi miluje.“ Po těchto slovech Josef poznal, že bratři jsou jiní, nezávidí Benjaminovi lásku otce a drží pospolu. Rozkázal, aby mohl být s bratry o samotě. Rozplakal se a řekl jim, kdo je. Ptal se na domov, na otce a jak se mu daří. Odpovědi se však nedočkal, bratři úlekem oněměli. Snažil se jim vysvětlit, že to Bůh vše dopustil, aby mohli být lidé zachráněni od hladomoru. Pak objal Benjamina i bratry. S Josefem se radoval celý faraonův dům. Jákobova rodina se pak odstěhovala do Egypta. Bůh Jákoba ujistil, že se nemá obávat, že právě v Egyptě z něj udělá veliký národ. V určitém čase jej opět přivede do země, kterou zaslíbil Abrahamovi a jeho otci Izákovi.

Josef – Kristův předobraz

Příběh o Josefovi je prorockým předobrazem budoucího příchodu Mesiáše – Božího Syna a Spasitele světa – Ježíše Krista. Josef i Ježíš byli otcem milováni, posláni za bratry, ale bratři je nenáviděli. Byli pokoušeni, připraveni o oděv, prodáni za cenu otroka. Byli spoutáni, falešně obviněni, uvězněni se dvěma vězni, z nichž jeden byl zachován, druhý zahynul. Čím jim nepřátelé ublížili, to Bůh obrátil v jejich prospěch. Oba ve 30 letech dosáhli veřejného uznání a po krutém utrpení opět slávy. Josef prošel všemi zkouškami, nemusel však umírat za své bratry. Ale Pán Ježíš zemřel na kříži za naše hříchy, a to je nejvyšší důkaz jeho i Boží lásky k nám lidem, i k těm, kteří jej nenávidí. Na něm se ukázalo, že vrcholem nenávisti je mučení a smrt, a zároveň vrcholem lásky je oběť za druhé. Stal se Zachráncem světa.

Josef žil podle historiků v období hyksóských faraónů (asi 1700 – 1500 př. Kr.). Jak vysoké postavení v Egyptské zemi zastával, najdete v tajence osmisměrky v tomto letáčku.

Kompletní sérii doposud vydaných letáčků řady „Galerie biblických postav“ nabízíme v pěkném obalu – složce s klopami, s možností vkládat nové letáčky této řady. Může také posloužit jako malý dárek. Složku s doposud vydanými tituly Vám nabízíme pod objednacím kódem HS1