Rút – příklad věrnosti a pokory

Detailní popis produktu

Rút - Příklad věrnosti a pokory

Ve starozákonních knihách Bible můžeme také číst příběhy o ženách. V knize Rút, nazvané podle jedné z hlavních postav, je zachycen životní příběh tří žen, které ovdověly a musely hledat cestu dál. Centrem celého vyprávění se stává především jedna z nich – Rút moábská, pohanka, která svou věrností dochází Božího požehnání a je názorným příkladem toho, že v Božích záměrech i obyčejným lidem je dána jedinečná šance. Kniha ukazuje, že je možné, aby příslušník cizího národa přijal víru v Boha Izraele a stal se členem vyvoleného lidu. Rút se dostává i do rodokmenu budoucího královského rodu a dokonce i do rodokmenu samého Ježíše Krista.

Emigrace v době krize

Celý příběh je zasazen do doby asi tisíc let před naším letopočtem, kdy v zemi izraelské vládli soudci. Tehdy přišlo období sucha, neúrody, a tím i velikého hladu. Není divu, že se za lepšími podmínkami k životu rozhodla odejít i jedna z izraelských rodin. Odchází z Betléma do Moábské země, která se rozprostírala východně od Mrtvého moře. Byla to země pohanská. Zde bylo možno získat všechno potřebné k slušnému živobytí. Dařilo se jim dobře do doby, než otec rodiny vážně onemocněl a zanedlouho zemřel. Manželka Noemi zůstala s oběma syny sama. Ti se oženili s Moábkami, jeden s Orpou, druhý s Rút. Zdálo se, že se tak vyřešily jejich problémy. Ale náhle umírají i oba synové, aniž by zanechali dědice. A tak všechny tři ženy, Noemi a její dvě snachy, ovdověly.

Stesk po domově

V té době se Noemi doneslo, že v její rodné zemi zavládly opět lepší časy. Rozhodla se vrátit. Snad si myslela, že zde ještě najde své příbuzné, kteří jí pomohou. Na její cestě ji doprovázely i obě snachy. Když urazily společně kus cesty, poděkovala Noemi oběma snachám za jejich péči a lásku a začala je přemlouvat, aby se vrátily domů ke svým příbuzným. Ale obě snachy, Orpa i Rút, se daly do pláče a nechtěly Noemi opustit. Ta se jim však snaží vysvětlit, jak těžký život by je čekal v cizím prostředí. Orpa se nakonec vrací, ale Rút zaujme rozhodný postoj. Svoji tchyni nikdy neopustí. Celou svou bytostí se připojuje k Noemi a jejímu Bohu. Hluboce si uvědomuje, jakou silou je v dobách soužení víra v Hospodina.

Opět v rodné zemi

Noemi a Rút přicházejí do Betléma. Ale co teď? Z čeho budou živy? Kdo jim pomůže? Nebylo snadné připojit se k izraelskému lidu, který se díval na pohanské sousedy s pohrdáním. Přesto je Rút rozhodnuta nevracet se k pohanství. Zpočátku se zapojuje do práce chudých, kterým je ze zákona dovoleno sbírat klasy při žni. Shodou okolností se dostane na pole bohatého Bóaze, který je příbuzný Noemi. Rút tiše a pilně pracuje. Jednou přichází na pole sám Bóaz. Když se od služebníků dovídá její příběh, je pohnut věrností Rút a svolá na ni Boží požehnání: „Ať tě bohatě odmění Hospodin, Bůh Izraele, pod jehož křídla ses přišla ukrýt!“ Služebníkům pak nařídí, aby nechávali úmyslně hrsti klasů mezi snopy. Denní sklizeň tak dopadla pro Rút neobyčejně bohatě. Večer všechno Rút vypráví své tchyni, která jí prozrazuje, že Bóaz je jejich blízký příbuzný.

Zastánce i zachránce

Podle židovského, tzv. „levirátního“ práva v případě, že v rodině zemřel bezdětný muž, byl nejbližší příbuzný povinen vykoupit jeho pozemky, vdovu po něm si vzít za manželku a zplodit s ní potomka. Ten, kdo jednal podle tohoto práva a pomohl vdově ze svízelného postavení, byl nazýván GOEL – tedy zastánce a zachránce, vykupitel. Jestliže měla Noemi s Rút ve svém postavení ještě vůbec nějakou naději, pak to byl právě Bóaz. Jedné noci se Rút na radu své tchyně Noemi odebere na „humno“, kde bude Bóaz převívat ječmen a také spát. Po práci si jde Bóaz lehnout na kraj hromady obilí. Rút využije příležitosti a pokorně ho požádá o pomoc: „Jsem Rút, tvá služebnice. Rozprostři nad svou služebnicí křídlo svého pláště, vždyť jsi zastánce.“ Bóaz si cenní její oddanosti. Odpovídá těmito slovy: „Už se neboj, má dcero! Udělám pro tebe všechno, oč si říkáš!“

Poctivá cesta za štěstím

Je tu poslední problém. Vedle Bóaze tu ještě žije bližší příbuzný Noemi, který má všechna práva vykoupit pozemky a ujmout se Rút a Noemi. Bóaz dobře ví, že ho není možné obejít. Ale ten se vzdává svých práv. Pole by koupil, ale bez závazků; raději se zřekne obojího. Bóaz pak uvádí Rút do svého domu jako svou manželku. Narodí se jim syn, kterému dají jméno Obéd. A právě tento syn se stává předkem slavného izraelského krále Davida. Bóaz je tak odměněn za svoji poctivost a čestnost.

Předobraz Vykupitele – Ježíše Krista

Příběh o Rút ukazuje, co přináší věrnost ve vztazích, která je v dnešní době téměř výjimečná. Můžeme zde vidět posloupnost věrnosti, která přináší Boží požehnání: Noemi se odvolává v modlitbě na Boží smlouvu a vyprošuje Boží věrnost pro své snachy. Rút prokazuje věrnost, když zůstává věrná svému mrtvému manželovi a postará se o svou tchyni Noemi, Bóaz prokazuje věrnost Boží smlouvě a svému mrtvému příbuznému, když si bere Rút za ženu. Rút získala to, co by v Moábské zemi nikdy neměla: pravou vlast, bezpečnou ochranu, milovaného muže, život plný požehnání. Plným právem mohla říci: „Život se mi nakonec vydařil!“ Tak jako Bóaz se stal zastáncem a vykupitelem pro Rút a Noemi, které mu plně důvěřovaly, tak se může stát Ježíš dnes Vykupitelem pro všechny, kteří mu svěří svůj život a v důvěře jej prosí o pomoc. Bez ohledu na to, v jak svízelné životní situaci jsou. Z Boží milosti a lásky mohou zakusit to, co vyznával královský potomek Bóaze a Rút, král David: „Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití.“
Text Eva Titěrová

Kompletní sérii doposud vydaných letáčků řady „Galerie biblických postav“ nabízíme v pěkném obalu – složce s klopami, s možností vkládat nové letáčky této řady. Může také posloužit jako malý dárek. Složku s doposud vydanými tituly Vám nabízíme pod objednacím kódem HS1