Královna Ester

Detailní popis produktu

Znáte přísloví: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá?“ nebo: „Kdo s čím zachází, tím také schází?“ Když se podíváte do historie lidstva, tak mi musíte dát za pravdu, že tato přísloví sedí. Avšak lidé si nedají pokoj a myslí si, že zrovna pro ně to neplatí. V dnešní době se prosazuje názor – „jít bezohledně přes mrtvoly“. Jen tak člověk dosáhne štěstí, postavení, majetku… Ti, kteří berou ohledy na druhé, snaží se žít poctivě, respektují pravidla a věří v Boží spravedlnost se považují za slabochy. Biblický příběh královny Ester je typický případ, kde jasně můžeme vidět, že poctivost a spravedlnost se nakonec vyplatí.

Pád královny Vašti

Perský král Achašveróš, jehož jméno bývá uváděno také jako Xerxés (5. stol. př. Kr.) byl vládce obrovské říše, sahající od Indie až za Egypt. Třetího roku své vlády se rozhodl uspořádat slavnost pro všechny velmože a dvořany. Když byl rozjařen vínem, nařídil eunuchům, kteří ho obsluhovali, ať před něj přivedou královnu Vašti s královskou korunou. Chtěl všem předvést její krásu. Když jí však eunuchové vyřídili královský rozkaz, královna Vašti odmítla přijít. Král se rozlítil. Na radu mudrců vydal rozkaz, že Vašti už nikdy nesmí předstoupit před krále. Bylo to současně varování pro všechny ženy v království, aby vždy prokazovali úctu svým manželům. Poradci mu doporučili, aby si vybral jinou a lepší královnu. To se králi zalíbilo.

Služebníci začali pro krále ze všech koutů země shromažďovat dívky půvabného vzhledu. Ta, která se králi zalíbí, se pak stane královnou místo Vašti. V blízkosti paláce bydlel Žid Mordokaj, který se staral o dceru svého strýce, protože oba její rodiče zemřeli. Jmenovala se Ester. Byla to dívka krásné postavy a půvabného vzhledu. Také ji tehdy vzali do královských komnat. Ester si u královského strážce žen Hegaje brzy získala přízeň a náklonnost. Neprodleně ji poskytl náležitou péči a příděly jídla a přemístil ji do lepší části harému. Není divu, že když Ester předstoupila před krále, také on si ji hned zamiloval nade všechny jiné ženy. Na hlavu ji vložil královskou korunu a ustanovil ji královnou místo Vašti. Ester králi neprozradila nic o své národnosti, protože jí Mordakaj přikázal, aby o tom mlčela. #

Odhalená zrada

V té době se dva královi dvořané domluvili na zabití krále Achašveróše. Ale Mordokaj se o tom dozvěděl, oznámil to královně Ester, která to řekla Mordokajovým jménem králi. Záležitost se vyšetřila, vina byla prokázána a oba byli pověšeni na kůl. Pak to bylo zapsáno před králem do Knihy letopisů. Po těch událostech král Achašveróš povýšil nade všechny velmože jednoho vezíra. Jmenoval se Haman. Všichni dvořané v královském paláci před ním klekali a klaněli se mu, neboť tak znělo královské nařízení. Haman si všiml, že jediný Mordokaj před ním nekleká ani se mu neklaní. Přemýšlel, jak by se mu co nejvíce pomstil. Když se dozvěděl Mordokajovu národnost, usmyslel si, že spolu s ním vyhladí i všechny Židy v celé Achašveróšově říši. Protože byl Haman pověrčivý, vybral vhodný den a měsíc losem. Házel pur – totiž los – a ten připadl na dvanáctý měsíc zvaný Adar. U krále si vyžádal povolení, aby svůj vražedný plán mohl uskutečnit. Do všech krajin byl poslán královský dopis s příkazem, aby nechali povraždit všechny Židy a kořist po nich si vzali jako lup.

Odvážná Ester

Když se to Mordakaj dozvěděl, poslal vzkaz královně Ester, aby u krále orodovala za národ a vyprosila u něho milost. Ester se zdráhala, vejít totiž ke králi bez pozvání znamenalo podle zákona smrt! Jen ten, k němuž král vztáhl zlaté žezlo, zůstal naživu. Ester se přesto rozhodla přimluvit za svůj lid. Vzkázala Mordokajovi, aby se za ni židovský lid modlil a postil po tři dny. Třetího dne si oblékla královské roucho a vstoupila do paláce na nádvoří před královský trůn. Když ji král spatřil, získala si hned jeho srdce. Ukázal na ni svým zlatým žezlem: „Copak chceš, královno Ester? Žádej půl říše a bude ti vyhověno,“ řekl jí král. „Kdyby král ráčil, mohl by prosím zítra přijít s Hamanem na hostinu, kterou jsem pro něj připravila?“, odpověděla Ester. Král na to: „Ať se Ester splní, co žádá!“

Té noci král nemohl spát. Poručil tedy, ať mu čtou z Knihy letopisů památných událostí. Když narazil na zápis o tom, jak jistý Mordokaj odhalil dva královské spiklence, otázal se: „Jak za to byl Mordokaj vyznamenán?“ „Vůbec nijak“, odpověděli panoši obsluhující krále. Mezitím přišel na vnější nádvoří králova domu Haman promluvit si s králem, aby dal pověsit Mordokaje na kůl, který pro něho připravil. „Je někdo v předsálí?“ zeptal se král. Panošové mu odpověděli: „To je Haman, stojí na nádvoří.“ A král řekl: „Ať vstoupí!“ Když Haman vešel, král se ho zeptal: „Co se má udělat, když chce král někoho vyznamenat?“ Haman odpověděl: „Chce-li král někoho vyznamenat, ať jej obléknou do královského roucha, posadí na koně, na kterém jezdí král, s královskou korunou na hlavě a ať je na tom koni se slávou proveden po náměstí.“ „Rychle vezmi to roucho i koně!“ odpověděl král Hamanovi. „To, co jsi zamýšlel, uděláš pro Žida Mordokaje. Dej pozor, ať nic z toho, co jsi řekl, nevynecháš!“ Smutný Haman spěchal vše provést.

Hamanův konec

Na druhý den král i Haman přišli na hostinu ke královně Ester. Král se jí nad pohárem vína otázal: „Tak, jaké máš přání, královno Ester? Bude ti splněno.“ „Daruj mi prosím život – to je mé přání! Ušetři i můj lid – to je má žádost,“ odpověděla královna Ester. „Já i můj lid máme být vyvražděni!“ „Kdo o to usiluje?“ přerušil ji král Achašveróš. „Ten zavilý padouch,“ řekla Ester, „je tenhle zlosyn Haman!“ Haman zůstal před králem a královnou jako omráčený. Král v návalu hněvu přikázal: „Pověste Hamana na ten kůl, který postavil pro Mordokaje!“ A tak skončil proradný Haman.

Ester pak znovu promluvila před králem. Padla mu k nohám a s pláčem ho prosila, aby odvrátil pohromu, kterou Haman zosnoval proti Židům. Král Achašveróš královně Ester odpověděl: „Dopis psaný královým jménem a zapečetěný královým prstenem odvolat nelze. Smíte však Židům napsat, aby se shromáždili a postavili na obranu svých životů.“ Dopisy byly hned rozeslány po rychlých poslech do všech krajin. Tehdy se mnozí přidali na stranu Židů. Jen nepřátelé čekali, že je v určený den přemohou. Nakonec vše dopadlo jinak. Židé přemohli své protivníky. Toho dne vzešlo Židům světlo a radost, veselí a pocta. Nikdo před nimi neobstál, neboť strach padl na všechny národy, zvláště z Mordokaje, který získával u krále stále větší vliv.

Oslava vítězství

Od té doby slaví Židé na počest tohoto vítězství svátek PURIM. Připomíná jejich vysvobození z intrik vezíra Hamana. Pořádají hody a veselice, navzájem si posílají výslužku a dávají dárky chudým. Název svátku je odvozen od metání losu (pur), kterým Haman určil nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán. Po vítězství si Židé zjednali klid od svých nepřátel. Jejich žal se proměnil v radost a smutek ve svátek. Židovský svátek Purim by měl být svátkem všech lidí, kteří usilují o právo, spravedlnost a pokoj v tomto rozbouřeném světě.

Purim je jedním z nejzábavnějších židovských svátků. Kromě zvyku oblékání se do masek a kostýmů je populární také veselé divadelní představení, tzv. „Purimová hra“. Je to humorné zpracování biblického příběhu o Ester. Má podpořit zábavu a sváteční veselí.

Kompletní sérii doposud vydaných letáčků řady „Galerie biblických postav“ nabízíme v pěkném obalu – složce s klopami, s možností vkládat nové letáčky této řady. Může také posloužit jako malý dárek. Složku s doposud vydanými tituly Vám nabízíme pod objednacím kódem HS1