Velikonoční otázky [OT12]

obrazekVelikonoce – kde má tento svátek původ? A proč mají každým rokem jiné datum?

Odpovědi na nejčastěji kladené otázky související s velikonočními svátky najdete v tomto malém letáčku.


obrazekVelikonoce jsou nejstarším a nejvýznamnějším svátkem. Křesťané si připomínají umučení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Navazují na židovské svátky – paschu, které se slavily na památku osvobození Izraelského národa z egyptského otroctví. Velikonoce se slaví vždy první jarní neděli po úplňku měsíce. Termín je pohyblivý, protože závisí od lunárního cyklu a kolísá od 22. 3. do 25. 4.

Popeleční středa, Květná neděle – co znamenají tyto dny?

Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš”. Symbolicky se tak naznačuje stav člověka, který vyznává před Bohem svůj mnohdy špatný život, své nepravosti, svůj hřích a vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit s nadějí, že mu Bůh odpustí. Popeleční středa je počátkem dlouhého postního období. Popel, symbol smrti a nicotnosti, se získává ze spálených „kočiček” posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli. Květná neděle je poslední postní neděle před Velikonocemi a připomíná triumfální vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V tento den se světí „kočičky”, které si lidé odnášejí domů. Dávají je i na pole a také do chléva.

Proč se jí na Zelený čtvrtek špenát a proč je čtvrtek vlastně zelený?

V tento den slavil Ježíš poslední večeři se svými učedníky. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání. Ve čtvrtek přestávají zvonit zvony, jako znak spoluúčasti s utrpením Krista. Jejich zvuk se ozve až na Bílou sobotu. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Jíst špenát na Zelený čtvrtek je jen lidový zvyk, který s duchovným obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí.

A co Bílá sobota?

obrazekJe to den radosti a nové naděje. Podle pradávné tradice je očekáváním Kristova vzkříšení. V tento den byl Ježíš pochován do hrobu. Skončením Bílé soboty se též završil 40 denní půst. Pokud se konají bohoslužby, tak až večer. Večer se také znovu rozezvučí kostelní zvony. K obřadům patří svěcení vody, křest dospělých a obnova křestních slibů.

Název Bílá sobota je odvozen zřejmě od bílého roucha novokřtěnců. V tento ten se kdysi i bělilo a uklízelo. Vařily se sváteční pokrmy, pekli velikonoční beránci, pletly pomlázky z vrbového proutí a zdobily vajíčka.

Velký pátek, Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí – co znamenají?

Křesťané si na Velký pátek připomínají potupnou smrt Ježíše Krista na kříži. Protestanté ho považují za nejvýznamnější svátek, protože Syn Boží dokončil dílo vykoupení světa.

V katolickém vnímání má ráz vážnosti a smutku. Na Velký pátek církev nařizuje půst od masa a půst újmy (to znamená nejíst maso a moci se dosyta najíst pouze jednou za den). V tento den se koná obřad zvaný uctívání kříže (tento den není sloužena mše svatá).

Velikonoční neděle je radostnou oslavou vzkříšení. V tento den si křesťané připomínají, že i když byl Ježíš ukřižován a zemřel, nezůstal v hrobě. Bůh ho vzkřísil a tak přemohl smrt. Jeho vzkříšení dává člověku jedinečnou naději věčného života. Smrt už navždy ztrácí moc nad každým, kdo přijme zástupnou oběť Ježíše Krista. Víra v živého a vzkříšeného Krista je základem křesťanské víry.

obrazekTypické velikonoční zvyky – polévání vodou, rozdávání malovaných vajíček, čokoládových zajíčků a kuřátek, šlehání pomlázkou dívek a žen za doprovodu velikonočních koled – tyto všechny zvyky nemají křesťanský původ. Často se stává, že odsouvají pravou podstatu velikonočních svátků do pozadí.

Nemohu se dopočítat 40 postních dní…

Půst začíná na Popeleční středu a od ní se počítá 40 dní až do Bílé soboty, avšak bez nedělí. Číslo 40 má posvátný význam: Ježíš se postil 40 dní, 40 dní trvala potopa světa apod. Původní postní pravidla byla velice přísná: dovolovala požívat jen jedno jídlo denně.

Jaký logický význam má půst? Je důležitý, nebo je to jen asketické cvičení?

Základní význam půstu spočívá v tom, že si něco odřekneme a to nám může pomoci lépe se soustředit na podstatné věci. Půst není sebetrýznění. Vede ke kázni v myšlení i v tělesných potřebách. Nejde jen o odříkání si masa, ale hlavně toho, co nám zvláště chutná. A netýká se to jen jídla, ale různých činností, např. oblíbené zábavy. Ve Starém zákoně byl půst projevem pokory a pokání.

Jak je možné, že Bůh obětoval svého jednorozeného syna? Lidské oběti přece sám zakázal.

obrazekJežíš dobrovolně přijal potupnou smrt. Naplnil tak předpovědi Starého zákona, kde se píše, že věrný Boží služebník položí svůj život za mnohé. Bůh je spravedlivý, každý hřích musí být potrestán. Proto se Ježíš za nás obětoval, abychom měli přístup do Božího království. Ježíšova smrt je důsledkem a vyvrcholením jeho celoživotního postoje úplné odevzdanosti, poslušnosti a věrnosti Bohu. Přijal bezmocnost kříže, aby se projevilo jeho vydání se do Boží vůle a moci, které vyvrcholilo jeho vzkříšením.

Křesťanské Velikonoce se mi jeví jako krutý svátek. Vánoce jsou idylické… Proč se hovoří, že Velikonoce jsou významnějším svátkem než Vánoce?

Velikonoce nám připomínají význam oběti Ježíše Krista ve prospěch jiných a zároveň to, že smrt není konečná tečka za lidským životem. Ukazují, že právě ve smrti máme naději přejít do nového života, který nám Ježíš zpřístupnil. Z toho pro nás plyne jistota, že Bůh má každou lidskou situaci pevně v rukou, a pokud je člověk ochotný mu ji odevzdat, Bůh ji může změnit. Proto jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem.

Proč se někteří lidé netěší na Velikonoce tak jako na Vánoce? Může to být tím, že lidé neradi slyší o smrti?

obrazekVánoce, na rozdíl od Velikonoc, jsou spojené s rodinnou pohodou, pokojem a lidskou štědrostí. Je v nich zdůrazněna horizontální – mezilidská rovina. Kdežto Velikonoce nás daleko více soustřeďují na to, co Bůh pro člověka udělal – mají vertikální rozměr. A to je pro člověka náročnější, protože se od něj daleko víc žádá. Naproti tomu jsou Velikonoce ve své podstatě svátkem neuvěřitelné radosti a volného vydechnutí.

Skutečně pozorujeme, že se málo hovoří o umírání a smrti. Jsou ze života vytěsněny a tak vzniká dojem, jakoby se smrt netýkala každého z nás.

Co by pro nás měly znamenat Velikonoce?

Velikonoce by měly pro nás být povzbuzením na cestě osvobození se od zbytečností, na cestě k tomu podstatnému – podobat se Ježíši. Neměřit smysl života úspěchem a prosazováním sebe samého, ale ochotou být tu pro druhé a umět se také i pro něco obětovat. Velikonoce jsou pro nás také nadějí, že smrt je jen branou do nového života.

Co by pro nás měla znamenat víra v Boha?

obrazekVíra v Boha by nás měla vést k pokoře, k uvědomění si, že nejsme pány svého života ani stvoření, kterého jsme součástí. Víra nám dává naději, že nás někdo přijal bez výčitek, i když jsme hříšní a nedokonalí. Umožňuje nám prožívat odpuštění a dává nám sílu odpouštět jiným. Je pro nás povzbuzením k zodpovědnému životu, a když klopýtneme, dává nám sílu povstat. Dává nám výhled na nový život přesahující všechny lidské představy, ale nezbavuje nás zodpovědnosti za pozemské putování. Víra není jen nějakou berličkou, či únikem z reality. Naopak, pomáhá nám žít realitu života v plném rozsahu. Pomáhá nám dávat smysl bolesti, utrpení i zklamání.

Čím může příběh Velikonoc oslovit dnešního člověka?

Velikonoční události mají hlubokou lidskou dimenzi. Týkají se každého z nás. S každou postavou se člověk může ztotožnit – v každé najde sám sebe. Apoštol Jan ztělesňuje naši touhu být v blízkosti Ježíše, Jidášem jsme tehdy, kdy zrazujeme jiné, Boha i sebe. Petr zosobňuje naše slabosti. Každý z nás má za sebou nějaký příběh utrpení způsobený jinými lidmi. Každý jsme zažili stav, kdy jsme nebyli schopni svoji situaci zvládnout, kdy se nám zdálo, že nás Bůh opustil. Křesťan však i přesto neztrácí naději. Netvrdí naivně, že všechno dobře dopadne, ale s posvátnou vážností věří, že i tehdy, když se něco nepodaří, má Bůh vše pod kontrolou.

Doporučená cena: 4.2 Kč

Do košíkuPřidat do košíku


Líbí se Vám náš letáček? Doporučte ho svým přátelům na Facebooku!