Jsi zachráněn? [H113]

obrazekByl to nejmodernější a nejkrásnější zaoceánský parník své doby. Přesto jeho první plavba ze Starého do Nového světa skončila srážkou s ledovcem a ztrátou více než tisíc pět set lidských životů! Žádná jiná loď se nemohla s Titanikem srovnávat co do přepychu vybavení a všestranného komfortu pro pasažéry. Titanik předčil všechny lodě i co do velikosti. Jeho zařízení a motory, stejně jako celkové pojetí konstrukce, všechno bylo na vrcholné úrovni.

Stavba Titaniku začala v březnu roku 1909. Na svou první triumfální plavbu se vydal 10. dubna 1912. Za pouhých pět dní však skončil svou existenci, když v ranních hodinách zmizel pod hladinou severního Atlantiku. Během jeho jediné, nedokončené plavby se sešly zdánlivě nepodstatné, nepříznivé okolnosti a jejich nesprávné vyhodnocení nevyhnutelně vedlo k tragickému konci. Varovným signálům přitom nikdo nevěnoval pozornost.

obrazekNáš život je v nebezpečí
Co myslíte, nastoupili by lidé do Titaniku, kdyby věděli, že se brzy potopí? Jistě ne, loď by zůstala prázdná. Jenže tenkrát nikdo katastrofu nepředpokládal. Dokonce někdo prohlásil, že Titanik je tak dokonalý, že ho nepotopí ani Bůh… Jak hrozně se lidé mýlili!

Náš život můžeme přirovnat k plavbě na Titaniku. Lidé si myslí, že je vše v pořádku, že se nic neděje. Někteří však varují: „Pozor! Náš život je v nebezpečí, něco není v pořádku! Měli bychom se obrátit k Bohu, jinak zahyneme!“ Naskýtá se otázka, zda si lidé uvědomují, že potřebují duchovní záchranu. Většinou ne. Buď o tom neví, nebo si to nechtějí připustit. Nechápou, co jim vlastně chybí a proč jsou ve svém srdci nespokojeni. Nějaké řeči o záchraně? Před čím? Před věčným zatracením? Před Božím spravedlivým trestem za hříchy? Kdo tomu dnes věří! Rozhovory s těmi, kteří je varují, často skončí u konstatování: „Ty máš tento názor, já zase jiný. Klidně si tomu věř, ale já tomu nevěřím…“

To, že lidé potřebují duchovní záchranu – spasení, tomu jen málokdo věří. Většina lidí se podobá lidem na Titaniku. Těm, kteří na horní palubě lodi tančí a baví se. Přitom v lodi už je díra a za chvíli klesne ke dnu. Lidé to nevědí a ani si nic takového nepřipouštějí.

obrazekNovodobé otroctví
Bůh nám ve svém poselství – Bibli, říká, že se všichni do jednoho nacházíme v zoufalé situaci. Všichni jsme zhřešili a jsme odsouzeni k věčnému zahynutí, ale zároveň nás ujišťuje, že udělal všechno pro naše vykoupení. Toto slovo naznačuje, že ten, kdo má být vykoupen, je otrokem. Otroci nemají svobodu, nemohou dělat to, co sami chtějí. Jsou v moci někoho, komu patří…

Možná nám to zní jako něco velmi vzdáleného. Lidé dnešní doby a otroci? Otrokářství bylo v Evropě již dávno zrušeno. Ale cožpak nejsou i novodobí otroci? Třeba ekonomické zotročení mnoha imigrantů, kteří nejprve zaplatí velké peníze s vidinou, že se jim na Západě povede dobře. A když se tam konečně dostanou, vezmou jim jejich novodobí otrokáři pas a jsou jim zcela vydáni do rukou. Nemají svobodu dělat to, co chtějí. A co třeba, když je člověk otrokem svých vášní, dluhů, věřitelů…?

Je cesta do svobody?
Otroctví je stav, ze kterého se člověk sám nedostane. Je to beznaděj, zoufalství. Člověku musí někdo z tohoto stavu pomoci, přijít a zaplatit za jeho svobodu. Musí ho vykoupit.

obrazekA přesně o to jde i v duchovním významu. Bůh přišel, aby nás vykoupil z našeho otroctví, z otroctví hříchu. Lidé jsou totiž pod mocí zlého – satana. I když se snaží činit dobré, tak se jim to nedaří. Ve svém životě stále znovu a znovu selhávají.

Apoštol Pavel to vyjádřil takto: „Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá. Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?“ (Bible, Římanům 7, 19–24). Výsledkem je náš zoufalý duchovní stav.

Do této situace přišel na naši zem Ježíš Kristus, aby nás zachránil před naším duchovním nepřítelem a vysvobodil nás z otroctví hříchu. Zemřel za nás na kříži. Vzal na sebe všechny hříchy světa, aby nás vykoupil.

obrazekPozvání k záchraně
Bible říká, že existuje víc než jen tento fyzický život. Nepřestaneme existovat okamžikem své smrti.
Život smrtí nekončí! Jednou se postavíme před Boha, který nás bude soudit. Avšak o naší záchraně se rozhoduje už teď, potom bude pozdě! Věř, že když vyznáš Pánu Ježíši své hříchy, On je tak věrný a spravedlivý, že ti hříchy odpustí a očistí tě od každé nepravosti. On chce dát každému nový život. Přijmeš podávanou ruku? Přijmeš Toho, kdo za tebe zaplatil, aby tě vykoupil?
Pavel Coufal

Doporučená cena: 3.5 Kč

Rozebráno


Líbí se Vám náš letáček? Doporučte ho svým přátelům na Facebooku!