Radovan Lukavský – Mistr krásného slova [S26]

Radovan Lukavský je jednou z nejvýraznějších osobností našeho hereckého umění, filmový, televizní a divadelní herec. Dispozici k herectví získal po mamince, která už jako mladá hrála v ochotnickém spolku vídeňských Čechů, později v ochotnickém souboru v Praze. Těsně před 2. světovou válkou byl Radovan Lukavský přijat na filozofickou fakultu. Poté, co byly v roce 1939 vysoké školy nacisty uzavřeny, začal studovat na konzervatoři. Během války byl však nuceně nasazen v Německu. Po skončení války dostudoval vysokou školu a současně dokončil konzervatoř. Podílel se na založení divadla DISK. Do r. 1957 působil v Městském divadle na Vinohradech a v Městských divadlech pražských, poté se stal členem činohry Národního divadla. Jako herec proslul především dokonalým hlasovým projevem. Významná je Lukavského činnost pedagogická (konzervatoř, DAMU, FAMU). V březnu 1997 byla Radovanu Lukavskému udělena cena Thálie za celoživotní jevištní mistrovství. Ve svých pětaosmdesáti letech společně s vnučkou Klárou sepsal autobiografickou knihu nazvanou „Rozhovory s dědečkem“, která vyšla na podzim v r. 2005. Před nedávnem jsme mohli slyšet poutavý rozhovor Anny Štěpánkové s Radovanem Lukavským, odvysílaný Radiem Proglas, ze kterého vyjímáme:

Pane profesore, co pro Vás v životě víra znamenala a znamená?

obrazekO Bohu jsem nikdy nepochyboval. Pro mne byla víra samozřejmá, přirozená, byla tím, co dávalo mému životu řád, smysl, také radost a ujištění, že Bůh je se mnou. V takovém duchovním společenství s Bohem jsem se nikdy necítil sám a tak je tomu doposud.
Moje maminka pocházela z Bystřice pod Hostýnem, byla to pokorná, hluboce věřící žena. Měl jsem také dvě sestřičky. Všechny tři nás vedla k Bohu a k modlitbě. Když mě ráno vypravovala do školy, řekla: „Včil utíkej a pomodli se cestú za dar osvícení Ducha svatého.“
Moc jsem tomu nerozuměl, ale běžel jsem do školy a udýchaně se modlil „za-da-ro-sví-ce-ní Du-cha-sva-té-ho, Ot-če náš“ a pokračoval jsem dalšími modlitbami. Později v životě jsem byl mamince velice vděčný, že mě vedla k Bohu a naučila mě modlit se. Byla to právě víra v Boží pomoc, která mě v těžkých chvílích držela a mnohokrát pomohla.
V dětství jsme žili skromně, bydleli jsme v bytě o jedné místnosti a neustále jsme byli pospolu. Onemocněla nám nejmladší sestřička a maminka ji s úzkostí ošetřovala. Najednou říká: „Radošku, rychle si klekni a modli se, Květuška nám umírá.“ Skoro už nedýchala. Klekl jsem si k oknu a modlil se, aby nám Pán Ježíš Květušku zachránil. Ani to tak dlouho netrvalo a najednou maminka říká: „Tož snáď už to bude dobré, možná jsi jí pomohl.“ Květušce povolila křeč, uvolnila se a bylo jí lépe. Víte, toto mi zůstalo v paměti!

Jistě máte ještě mnoho dalších zkušeností?

obrazekAno, stalo se, že moje manželka čekala druhé dítě a za uchem se jí objevila bulka. Doktor, který bydlel s námi v domě, jí řekl: „Dejte to vyříznout.“ Šla tedy na kliniku a nádorek odoperovali. Než se vrátila domů, volali mi z kliniky, abych přišel. Sdělili mi, že je to lymfatický sarkom a moje žena má před sebou možná půl roku života.
Já jsem byl jako omráčený, na něco takového jsem nebyl připravený. Trápil jsem se, jak sdělím tuto zprávu manželce. Přišel jsem domů, manželka mi otevřela a řekla: „Víš, nemusíš se přemáhat, já vím, o co jde. Lékařka psala číslo mé diagnózy a nad stolem měla seznam čísel nemocí a u nich názvy. Já jsem si přečetla, co mi je.“ Věděla už, o co jde, uklidňovala mě, byla nesmírně statečná. Modlili jsme se spolu, ale také kudy jsem chodil, modlil jsem se za ni. Jednou při bohoslužbě jsem se opět vroucně modlil a prosil Krista Pána o zdraví své ženy. Najednou jsem pocítil uvolnění a ubezpečení, že budu vyslyšen, že moje žena bude zdravá. Chodila dál na kontroly. Nejprve každý týden, pak za měsíc, za rok, až nám jednou lékař řekl: „Je to pro nás neuvěřitelné, ale vaše žena je už zdráva.“ Byly i jiné situace, kdy mně víra v Boha pomohla přežít a pevně důvěřovat, že Boží pomoc je vždy s námi.

Je víra pro herce přínosem, pomohla vám vytvářet role? Musel jste dělat kompromisy, nebo i roli odmítnout?

obrazekVíra k herectví patří. Úkolem herce je to, co vyjádřil Shakespeare skrze postavu Hamleta. Herec a role nastavují společnosti a době zrcadlo, pravdivý pohled na její mravy a zásady. Svět nemá lepších kritérií než Desatero. Pravda a pravidla pro život jsou jedině v Desateru, nic lepšího nemáme. Herec má ukazovat na vady společnosti a také inspirovat k dobrým mezilidským vztahům.
Za komunismu tato kritéria neplatila, proto se víckrát stalo, že jsem dostal roli poplatnou režimu. Pokud role obsahovaly historické chyby, lži a byly proti mému svědomí, připravil jsem opravený text. Potom jsem požádal o tyto změny, a pokud mi nebyly umožněny, roli jsem nepřijal. Těch odmítnutých rolí bylo víc. Později mne již znali a už věděli, co přijmu, a co ne.

Jako profesor herectví jste byl určitě i vzorem pro své studenty. Jaké jste měl vzory Vy?

Setkal jsem se s velkými vzory, které jsem obdivoval, bylo jich celá řada: pan Voska, Karel Höger, Štěpánek. Marvan byl pro mne hvězdou. Byl jsem nesmírně šťastný, že jsem se s těmi herci setkal. Nikdy jsem však neměl pocit, že bych měl někoho napodobovat. Jen jsem si vždy uvědomoval jejich plnou vnitřní účast s tím, co říkají.

Co Vás motivuje k účasti na charitativních představeních, na kterých Vás v poslední době lidé tak často potkávají?

obrazekTo snad není tak těžké uhodnout, když naším životním posláním je nastavit světu pravdivé zrcadlo. Nejen to. Herec odvádí umělecké dílo a každé umělecké dílo musí obsahovat tři složky: pravdu, dobro a krásu. V herectví je velmi důležitá krása. Divák má z představení odcházet obohacen estetickým a blaženým pocitem krásy.
Na každé charitativní setkání přicházím s radostí, protože jsem ve společenství s druhými. Velice mě těší, že zde můžu dávat to, co bylo dáno mně, a hlavně jsem rád, že je mi umožněno plnit mé životní poslání.

Pane profesore, velice děkuji za rozhovor. A na závěr: co byste popřál lidem v naší zemi?

obrazekPřeji vám všem, aby se vám vždy dařilo žít své životní poslání, a aby Vás při tom provázela modlitba „za dar osvícení Ducha svatého.“

Letáček BTM o Radovanu Lukavském si můžete objednat v tištěné podobě níže.

Přečtěte si ukázku rozhovorů R.Lukavského z knihy Dest vyznání, vydalo:Karmelitánské nakladatelství a ukázku z knihy Rozhovory s dědečkem, vydalo Karmelitánské nakladatelství

Doporučená cena: 3.6 Kč

Rozebráno


Líbí se Vám náš letáček? Doporučte ho svým přátelům na Facebooku!